Ing. Margita Nedomlelová svobodný umělec patentový zástupce

osobnost  katalog děl  realizace  výstavy

krajiny  abstrakce  plastiky  art-protisy

Ing. Margita Nedomlelová vystudovala ČVUT v Praze Institut ÚPV v Praze lidovou konzervatoř v Ústí n. Labem v dalších letech studovala plenérovou tvorbu pod vedením ak.mal. K. Sopka, ak.mal. L. Lapáčka, ak.mal. P. Bergra

Soustavně se věnuje výtvarné tvorbě od roku 1982. Postupně prošla krajinotvorbou a městskými motivy zpracovávanými převážně pastelem, později olejem. Po systematické autodidaktické průpravě a absolvování lidové konzervatoře rozšířila svoji tvorbu o abstrakci, kde používá celou škálu kombinovaných technik. V sochařských dílech, převážně abstraktního pojetí, využívá hry světel na rozhraní tesaných ploch a kombinuje přírodní lom kamene se zdobnou stopou nástroje.
Kromě velkého počtu společných výstav, kterých od roku 1982 bylo několik desítek, uspořádala i 5 autorských výstav. Zúčastnila se velkého množství plenérů, v roce 1993 pak mezinárodního plenéru Čeřínek, 1997 mezinárodního plenéru Týn nad Vltavou a na podzim 1997 mezinárodního plenéru Steglův Děčín,v roce 2002 mezinárodního plenéru v SRN a na podzim 2003 mezinárodního plenéru Trojmezí v Hrádku.
Její práce jsou součástí řady soukromých sbírek u nás i v cizině a zároveň tvoří interiery firem i bank: Agrobanka Jindřichův Hradec, ČSOB Liberec, GE Capital Nymburk, Hotel Royal Mariánské Lázně, Miramare Luhačovice, firma Aris Jičín a dalších.

Slovo přítele Autorčiny pastely svojí jemnou krásou, mnohdy až něžností, přesvědčují o jejím vztahu, ale i potřebě krásy. O touze uvidět ji, pochopit, ale i ztvárnit. Její obrazy jsou malované pomalu s úvahou, přemýšlením, pochybnostmi, ale současně se znalostí, zkušenostmi, zodpovědností a úctou k tvorbě, s radostí z malování. Její krajiny, zákoutí, průhledy, měkce zvlněné stráně lákají svým teplem - tam někde si lehnout, dívat se a vidět, že proudy světla opravdu spojují oblohu se zemí -- a snít.   Autorčiny verše z vernisážového pásma v Jičíně Moje země, země skrytá v mé duši můj domov - smutek můj, samota i radost s tichým štěstím. Uspává mne a přikrývá vonícím kamenem, uspává mne a přikrývá vonícím kamenem. Rozkvétají ve mně zahrady, mihotají se světelné paprsky, rozplývají se ve mně vůně růží. Bydlí v mé duši má země, bydlí v mé duši má země.